Včelařská konference

Prosím Vás o radu. Nemá někdo zkušenosti s kolekcí klonů včelařských vrb?

Mam zaujem, posli podronosti
a hlavne cenu aj na trojnozky.

D. Husarik

ponukam na predaj plastove nadoby,tvarom podobne hlinikovym kanvam,obsah 30kg medu,je mozne k nim pouzivat doteraz vyuzivane 3nozky na plnenie medu z hlinikovych kanvi do poharov.Mam s nimi vlastne 3rocne skusenosti,su vyborne aj na prepravu vody,krmiva a pod.ku vcelstvam,bez problemov znasaju teploty na rozpustanie medu.Moznost dodania aj 3noziek a redukcii.Predaj od marca 2004.

Nové články:
===========

Kalendárium - leden:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004011701

S pozdravem
redakce

Velmi zaujimava je osobna vaha s radiovým monitorom v katalogu CONRAD
.Oblast merania je
1 az 150 kg ,presnost 100g, co pre vcelarske potreby uplne postacuje.Monitor
(displej) je umistneny na stene ,kde sa pohodlne daju odcitat namerane
udaje. Kto vie ,moze si upravit vysielací modul vahy a zvacsit jeho vykon.
Vcelstvo je vzdialene pritom niekolko desiatok metrov a potom mnozstvo
doneseneho medu si odcitat v kresle svojho obyvaku.
Dalsie moznosti riesenia je zapojit viac takychto podobnych elektronickych
vah a cez moduly ,ktore vysielaju na 433 mhz a 868 mhz ,tieto udaje
spracovavat a vyhodnocoavt na pocitaci. Tieto moznosti su skor pre oblast
vyskumu (meranie doneseneho medu + meranie spotrebovanych zasob pocas zimy)
,pre obycajneho vcelara by boli cenovo nedostupne.

Cena vahy je 2897Kc/3766Sk.
Pozor na ceny !!!
Uvediem priklad v katalogu CONRAD je laserova vodovaha cena 3058 Sk,taku
istu predaval v decembri BAUMAX za 1500 Sk !!!
Ak by niekto zistil nejake ine ceny pre uvedenu vahu nech mi da vediet !!!.
Dakujem.

dalsie vecicky si mozete pozriet na www.conrad.cz alebo na www.conradsk.sk

S pozdravom Laco S.

Tohle tema se v konferenci pravidelne vraci...
Dokazal si nekdo vyrobit po domacku funkcni hydromechanickou vahu s
tlakovym cidlem? Nemusela by byt ani moc presna; cca +/- 100g by
stacilo, ze?
Ja uz mam 2 roky v planu zhotovit soustavu hydromechanickych ulovych vah
pod 5 ulu zalozene na propojeni 4-5 transfuznich pytliku (pod kazdy ul,
coz by jej nadzvadlo tak max. o 2-3 cm) naplnenych nemrznouci smesi (asi
fridex nebo lih). Kazdy ul by bylo mozne v serii individualne zapojit ci
odpojit od digitalniho 1 tlakoveho cidla (http://www.cressto.cz/ ;
http://www.gme.cz/ ; http://www.ges.cz/ ???), ktere by bylo idealne
schopno data uchovavat nebo jeste lepe posilat do pocitace, ci SMS.
Ocejchovani a kompenzace teplot by snad nemela byt velky problem.
Uvitam kazdou radu od nekoho technicky zdatnejsiho; predevsim ke
konstrukci cidla/prenosu dat.
Pokusim se vytvorit tu mechanickou cast co nejdrive.

Odkazy (a navazujici diskuze):

http://www.natur.cuni.cz/~listserv/vcelari/vcelari.200207/msg00096.html
http://www.natur.cuni.cz/~listserv/vcelari/vcelari.200006/msg00158.html
http://www.natur.cuni.cz/~listserv/vcelari/vcelari.200006/msg00155.html
--
;-)
Karel

Michal Pol wrote:
> Pokud jde o levnou a přesnou úlovou váhu, mám nějaké nápady, které chci
> příší rok vyzkoušet (jestli někdo nevymyslí něco lepšího).
>
> Podle mě by bylo dobré zkusit použít už hotové nášlapné váhy pro domácnost,
> jsou levné, dostatečně přesné a nejspíš půjdou použít pouze s malou úpravou.
>
> V případě mechanické váhy by stačilo udělat si na ni rámeček, aby se dala
> vložit pod úl a zároveň bylo vidět na stupnici. Váha může pod úlem zůstat,
> pršet na ni nebude. Stojí okolo 250,- Kč a stupnici má po 1 kg.
>
> Totéž jde udělat i s váhou elektronickou, musela by se ale použít taková,
> která se sama nevypíná, nebo by se musela přeprogramovat. Dá se koupit za
> cenu kolem 1.000,- Kč a váží s přesností na 100 gramů.
>
> Já chci vyzkoušet ještě další možnost, a to je elektronická váha, třeba i
> taková, která se sama vypíná - ale přenosná. Zkusím vyrobit jednoduché
> zvedátko na úl, kterým úl zvednu o několik cm, vložím váhu, zvážím a opět
> odnesu. Takto by se daly vážit úly i na kočovných stanovištích a navíc by na
> všechno stačila jediná váha. Zvedátko dalo použít na další věci - vkládání
> polonástavků pod medník během sezóny, vkládání výkluzů a mateřích mřížek,
> výměna den na jaře apod.
>
> Podobný způsob vážení je popsaný i v OVP 1997/1/30, ale na něm se mi nelíbí,
> že každý vážený úl musí stát na speciálním stojánku a navíc je to celé
> náročné na výrobu.
>
>
> Zajímalo by mě, jestli by někdo uměl navrhnout elektroniku, která by z
> elektronické váhy posílala SMS.
>
>
> Michal
>

Pokud jde o levnou a přesnou úlovou váhu, mám nějaké nápady, které chci
příší rok vyzkoušet (jestli někdo nevymyslí něco lepšího).

Podle mě by bylo dobré zkusit použít už hotové nášlapné váhy pro domácnost,
jsou levné, dostatečně přesné a nejspíš půjdou použít pouze s malou úpravou.

V případě mechanické váhy by stačilo udělat si na ni rámeček, aby se dala
vložit pod úl a zároveň bylo vidět na stupnici. Váha může pod úlem zůstat,
pršet na ni nebude. Stojí okolo 250,- Kč a stupnici má po 1 kg.

Totéž jde udělat i s váhou elektronickou, musela by se ale použít taková,
která se sama nevypíná, nebo by se musela přeprogramovat. Dá se koupit za
cenu kolem 1.000,- Kč a váží s přesností na 100 gramů.

Já chci vyzkoušet ještě další možnost, a to je elektronická váha, třeba i
taková, která se sama vypíná - ale přenosná. Zkusím vyrobit jednoduché
zvedátko na úl, kterým úl zvednu o několik cm, vložím váhu, zvážím a opět
odnesu. Takto by se daly vážit úly i na kočovných stanovištích a navíc by na
všechno stačila jediná váha. Zvedátko dalo použít na další věci - vkládání
polonástavků pod medník během sezóny, vkládání výkluzů a mateřích mřížek,
výměna den na jaře apod.

Podobný způsob vážení je popsaný i v OVP 1997/1/30, ale na něm se mi nelíbí,
že každý vážený úl musí stát na speciálním stojánku a navíc je to celé
náročné na výrobu.


Zajímalo by mě, jestli by někdo uměl navrhnout elektroniku, která by z
elektronické váhy posílala SMS.


Michal

> Vyvíjeli jsme pro rakuskou spole nost elektroniku m ení tlaku z
> atakovéto mechanicko-hydraulické váhy. Informace o tom prob hla na
> netu p ed asem. V ka dém p ípad je jen za elektroniku o ekávat
> ástku p evy ující 1000k na jeden úl. Zadavatel si nyní vyrábí tyto
> váhy i s elektronikou sám. Cena je t v ATS byla za jeden komplet
> 2900ATS

Nebylo by mozny dat k dispozici nejakou variantu elektroniky - neco
jako udelal pritel Jindra pro spektralni analyzu zvuku - na web?

\vov

Vyvíjeli jsme pro rakuskou společnost elektroniku měření tlaku z
atakovéto mechanicko-hydraulické váhy. Informace o tom proběhla na netu
před časem. V každém případě je jen za elektroniku očekávat částku
převyšující 1000kč na jeden úl. Zadavatel si nyní vyrábí tyto váhy i s
elektronikou sám. Cena ještě v ATS byla za jeden komplet 2900ATS.
Dodavatele v ČR neznám.
Horák

-----Original Message-----
From: Josef Kouba [mailto:domus/=/cbox.cz]
Sent: Friday, January 16, 2004 6:51 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Úlová váha

Jistě by více lidí zajímalo jako mne, zda se tato váha dá koupit, kde a
za
kolik!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "ing.Bohumil Horák, PhD" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2004 12:07 PM
Subject: RE: Úlová váha


> Jde o jednoduchý pákový mechanismus přenášející váhu úlu ve třech
bodech
> na kapalinový vak signalizující přírůstek hmotnosti buď výškou sloupce
z
> vaku vytlačované kapaliny nebo změnou tlaku na membránu elektronického
> snímače tlaku.
> Byl jsem informován, že váha a převodvé mechanismy jsou chráněny
> průmyslovým vzorem!
> Zatím tolik, pokud někdo má nákresy, rád se podívám také. Bohumil
Horák
>
> -----Original Message-----
> From: Libor [mailto:beagle/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, January 15, 2004 9:31 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Úlová váha
>
> Chtěl jse se zeptat ne kapalinovou úlovou váhu? Někde jsem četl, že se
> dá
> vyrobit doma. Nevíte nebo nemáte někdo plánek na výrobu?
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
>

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

Jistě by více lidí zajímalo jako mne, zda se tato váha dá koupit, kde a za
kolik!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "ing.Bohumil Horák, PhD" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2004 12:07 PM
Subject: RE: Úlová váha


> Jde o jednoduchý pákový mechanismus přenášející váhu úlu ve třech bodech
> na kapalinový vak signalizující přírůstek hmotnosti buď výškou sloupce z
> vaku vytlačované kapaliny nebo změnou tlaku na membránu elektronického
> snímače tlaku.
> Byl jsem informován, že váha a převodvé mechanismy jsou chráněny
> průmyslovým vzorem!
> Zatím tolik, pokud někdo má nákresy, rád se podívám také. Bohumil Horák
>
> -----Original Message-----
> From: Libor [mailto:beagle/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, January 15, 2004 9:31 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Úlová váha
>
> Chtěl jse se zeptat ne kapalinovou úlovou váhu? Někde jsem četl, že se
> dá
> vyrobit doma. Nevíte nebo nemáte někdo plánek na výrobu?
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
>

Ve včelařství č. 1/2004 je inzerují slováci, ale elektronickou poštu
neodpovídají!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Kohoutek Tomas MUDr." <Tomas.Kohoutek/=/lfp.cuni.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2004 1:10 PM
Subject: RE: Plastová nádoba na med


> Zdravím všechny,
> pro mne by byly 30litrové nádoby (či sudy) svojí velikostí optimální - kde
je sehnat, či kdo je vyrábí?
> Tomáš
>
> > -----Původní zpráva-----
> > Od: Antonín Podhájecký [SMTP:a.podhajecky/=/.seznam.cz]
> > Odesláno: 15. ledna 2004 6:23
> > Komu: Včelařský mailing list
> > Předmět: Re: Plastová nádoba na med
> >
> > Barely na 30litrů, o kterých jsem psal ucha mají. Dokonce se dají koupit
> > náhradní když prasknou. Jsou to barely stejné jako běžné na 50litrů,
které
> > jsou všude v prodejnách.
> > Tonda.
> >
> >
> > >Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
> > určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se
za
> > víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.

Mám rámkovou míru 39*24.Dolní loučka má stejnou tloušťku jako normální rámek,jenom šířka je cca poloviční.Drátkuji tedy vodorovně (alespoň mezistěna nesjíždí) já na 3 drátky.Mezistěnu při zatavování(průchodem proudu) pokud je mezera přirážím k dolní loučce.Potom včely mezistěnu neděrují a poctivě dostavují až k spodnímu okraji.Vzniklou mezeru nahoře zastaví vždy,protože si tam chtějí ukládat zásoby.Ale nevím jak se tomu říká.

Včelařím v nástavkových úlech na rámkové míře 39x24cm. Konstrukci rámečků jsem s malými úpravami převzal z budečáků - úlů přístupných zadem. V "Nástavkovém včelaření" (Kamler, Oliva, Ptáček) se píše, že v nástavkových úlech je důležité používat rámky s úzkou spodní loučkou (rámky Hoffmanova typu).

Používáte někdo tento typ rámků na míru 39x24cm? Jaké s ním máte zkušenosti? Nemáte náhodou pro srovnání výkres rámku s rozměry?

Předem díky! S pozdravem Petr.

ktora/y vcelari aspon 2 roky v uloch Optimal lebo Langstroth a chova aspon 4 rodiny.
Ak sa to tyka priamo Vas, alebo o niekom takovom viete, dajte nam, prosim, vediet na adresu

casopis/=/n-vcelari.cz
alebo na tel. cislo +420 519 349 393

S prianim pekneho dna

Mgr. V. Protivinsky
www.modernivcelar.cz

František Nešpor wrote:
> Pane Lněničko, srdečně Vás zdravím. Velmi mne mrzí, že se neuvidíme v
> Nasavrkách, ale rodinné povinnosti jsou silnější a zrovna mně to tak
> vyšlo. Byl bych rád, kdybyste mě materiály (CD atd.) poslal
> dodatečně.Dále mám prosbu, jestli byste nepředal moji objednávku do
> knihovny. Děkuji.
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.552 / Virová báze: 344 - datum vydání: 15.12.2003
Beru na vědomí, ale prosím o zaslání seznamu knížek, které požadujete
půjčit.

S pozdravem

Lněnička

ing.Bohumil napsal(a):
> Jde o jednoduchý pákový mechanismus přenášející váhu úlu ve třech bodech
> na kapalinový vak signalizující přírůstek hmotnosti buď výškou sloupce z
> vaku vytlačované kapaliny nebo změnou tlaku na membránu elektronického
> snímače tlaku.
> Byl jsem informován, že váha a převodvé mechanismy jsou chráněny
> průmyslovým vzorem!

Ubastlit si ji muzes, trebas osum, prodavat nesmis, domnivam se.

Zdravi PP.

Nevím jak kde, ale já mám plastové a mají ucha a dokonce ty 50 litrové
používám jako čeřící nádoby.Jsou celkem štíhlé, vysoké a z horní zúžené
části se krásně stáhnou všechny nečistoty. Když do spodní části vmontuješ
nerez kulový uzávěr, krásně můžeš plnit po vyčeření sklenice medem.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Josef Kouba [mailto:domus/=/cbox.cz]
Sent: Wednesday, January 14, 2004 9:17 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Plastová nádoba na med


Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se za
víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.

Tam kde se přelévají konve, tam se dobře včelaří a jsou velké výnosy medu!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2004 11:39 AM
Subject: Re: Plastová nádoba na med



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.541 / Virová báze: 335 - datum vydání: 14.11.2003

Pane Lněničko, srdečně Vás zdravím. Velmi mne mrzí, že se neuvidíme v Nasavrkách, ale rodinné povinnosti jsou silnější a zrovna mně to tak vyšlo. Byl bych rád, kdybyste mě materiály (CD atd.) poslal dodatečně.Dále mám prosbu, jestli byste nepředal moji objednávku do knihovny. Děkuji.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.552 / Virová báze: 344 - datum vydání: 15.12.2003

Prodám kočovný vůz (maringotku),délka - 7 m,
s 16-ti zazimovanými a léčenými včelstvy.
Rozměr rámečků 41 x 22,5 cm.
Kraj Vysočina,úmrtí včelaře,cena dohodou.
Tel: 569 645 128.

Barely na 30 litrů o kterých jsem psal jsem koupil v Řempu (dnes mají asi jiný název) v Týništi na tel. objednávku. Dovezou je až domů. Telefon je 494 371 124.
Tonda.

>>pro mne by byly 30litrové nádoby (či sudy) svojí velikostí optimální - kde je sehnat, či kdo je vyrábí?

Zdravím všechny,
pro mne by byly 30litrové nádoby (či sudy) svojí velikostí optimální - kde je sehnat, či kdo je vyrábí?
Tomáš

> -----Původní zpráva-----
> Od:       Antonín Podhájecký [SMTP:a.podhajecky/=/.seznam.cz]
> Odesláno:       15. ledna 2004 6:23
> Komu:       Včelařský mailing list
> Předmět:       Re: Plastová nádoba na med
>
> Barely na 30litrů, o kterých jsem psal ucha mají. Dokonce se dají koupit
> náhradní když prasknou. Jsou to barely stejné jako běžné na 50litrů, které
> jsou všude v prodejnách.
> Tonda.
>
>
> >Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
> určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se za
> víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.

Jde o jednoduchý pákový mechanismus přenášející váhu úlu ve třech bodech
na kapalinový vak signalizující přírůstek hmotnosti buď výškou sloupce z
vaku vytlačované kapaliny nebo změnou tlaku na membránu elektronického
snímače tlaku.
Byl jsem informován, že váha a převodvé mechanismy jsou chráněny
průmyslovým vzorem!
Zatím tolik, pokud někdo má nákresy, rád se podívám také. Bohumil Horák

-----Original Message-----
From: Libor [mailto:beagle/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, January 15, 2004 9:31 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Úlová váha

Chtěl jse se zeptat ne kapalinovou úlovou váhu? Někde jsem četl, že se
dá
vyrobit doma. Nevíte nebo nemáte někdo plánek na výrobu?

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.516 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003

Chtěl jse se zeptat ne kapalinovou úlovou váhu? Někde jsem četl, že se dá vyrobit doma. Nevíte nebo nemáte někdo plánek na výrobu?

Barely na 30litrů, o kterých jsem psal ucha mají. Dokonce se dají koupit náhradní když prasknou. Jsou to barely stejné jako běžné na 50litrů, které jsou všude v prodejnách.
Tonda.


>Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se za víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.

V Plzni jsem velmi levně koupil několik nádob z vysokohustotního polyetylénu
( HDPE ) na 50 a 220 litrů. Ta 50 litrová má dvojitý šroubovací, dobře
těsnící uzávěr velkého průměru a dvě ucha. Zatím jsem je na med nepoužil,
ale dostal jsem k tomu atest osvědčující možnost použití pro potravinářské
účely. Navíc i propagační letáček od výrobce kvašených speciálních nápojů
sídlí nedaleko Plzně), který sudy 220 litrů využívá pro výrobu "vína" z
jeřabin ( aronie ) pro: náročného německého zákazníka. Nádoby jsou údajně od
saponátů a podobných prostředků do myček na nádobí.
Atest se zabývá především uvolňováním změkčovadel z plastu vlivem alkohol a
to s dobrým výsledkem.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Josef Kouba <domus/=/cbox.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2004 9:17 PM
Subject: Re: Plastová nádoba na med


> Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
> určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se
za
> víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.
>
> Tam kde se přelévají konve, tam se dobře včelaří a jsou velké výnosy medu!
>
> S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> telefon 388 313 969, 603 262 082
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 14, 2004 11:39 AM
> Subject: Re: Plastová nádoba na med
>
>
> > Dne út 13. leden 2004 20:26 Josef Kouba napsal(a):
> > > V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med
(vyměňují
> je
> > > za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat
nějaké
> > > informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Už jste někto ty plastové
> > > nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?
> > >
> > > S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> > > telefon 388 313 969, 603 262 082
> >
> > Dobry den,
> >
> > mozna taky zalezi, na co to chcete, jestli pro sebe, nebo na vymenu do
> vykupu
> > - tam jsem si vsiml ( alespon v Praze a v Predboji), ze pouzivaji bud
> > hlinikove konve, nebo zelezne plechovky (nebo sudy, ale to nebyl muj
> pripad).
> > Tyto konve asi nebudou menit, budou se muset prelevat z cehoz vzniknou
> jiste
> > problemy (nejaky ten med tam vzdy zustane).Drive se zde probiraly konve
,
> > snad ceskeho vyrobce - na mleko - tedy ty , co maji v kazdem
> supermarketu -
> > jezdi s nii i vodaci.Nekdo tu psal, ze s nimi ma skusenosti dobre.
> > --
> > S pozdravem
> >
> > Jan Cervenka
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.558 / Virová báze: 350 - datum vydání: 2.1.2004

Na Slovensku sme pocas minuleho roka, pri vykupe medu, uz vymienali Al
konvy za plastove. Vykupca ich nosil zo sebou ,
aspon co viem ,pri vykupe si tri susedne organizacie vcelarov vymenili Al
za plast.
Táto plastova nadoba je: (plast sa v Eu pouzivana na balenie potravin)
-pevnej konstrukcie - znasa zataz az 50 kg (vojde aj viac cca 55-57 kg medu)
- ma oznacenie na 35 a 40 kg medu
- lahko umyvatelna ,hygienicka ,pevne vieko (ked sa uzavrie dost tazko sa
otvara - treba pomocku)
- znasa teploty na rozpustanie medu
- lahka skladovatelnost (zasuvaju sa do seba ako kelimky)

Za minuly rok sa na Slovensku vymenilo ,predalo takmer 15 000 tychto nadob.
vyrobca jer VUSAPL a.s NITRA


S pozdravom Laco S.





----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 13, 2004 9:26 PM
Subject: Plastová nádoba na med


V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med (vyměňují je
za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat nějaké
informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď.
Už jste někto ty plastové nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

Díky za ionformace. Právě o ty konve, co používají vodáci mi jde. Jsou
určeny pro potravinářství, mají jednu nevýhodu, že nemají ucha a nosí se za
víko. Když se otevrou, tak není za co chytit.

Tam kde se přelévají konve, tam se dobře včelaří a jsou velké výnosy medu!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 14, 2004 11:39 AM
Subject: Re: Plastová nádoba na med


> Dne út 13. leden 2004 20:26 Josef Kouba napsal(a):
> > V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med (vyměňují
je
> > za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat nějaké
> > informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Už jste někto ty plastové
> > nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?
> >
> > S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> > telefon 388 313 969, 603 262 082
>
> Dobry den,
>
> mozna taky zalezi, na co to chcete, jestli pro sebe, nebo na vymenu do
vykupu
> - tam jsem si vsiml ( alespon v Praze a v Predboji), ze pouzivaji bud
> hlinikove konve, nebo zelezne plechovky (nebo sudy, ale to nebyl muj
pripad).
> Tyto konve asi nebudou menit, budou se muset prelevat z cehoz vzniknou
jiste
> problemy (nejaky ten med tam vzdy zustane).Drive se zde probiraly konve ,
> snad ceskeho vyrobce - na mleko - tedy ty , co maji v kazdem
supermarketu -
> jezdi s nii i vodaci.Nekdo tu psal, ze s nimi ma skusenosti dobre.
> --
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka

Plastové nádoby jsou pro použití v potravinářství. Myslím, že lepší než hliník. Já používám plastové barely na 30l(asi 40kg medu)z Řempa za asi 230 Kč a jsou na mléko. Jinak jsem viděl kýble v ZZN na 35l s víkem a potravinářským atestem za 250 Kč. Byla by lepší skladovatelnost (do sebe). Jaká je ale plastová nádoba ze Včelařství nevím.
Tonda.

Dne út 13. leden 2004 20:26 Josef Kouba napsal(a):
> V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med (vyměňují je
> za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat nějaké
> informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď. Už jste někto ty plastové
> nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?
>
> S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
> telefon 388 313 969, 603 262 082

Dobry den,

mozna taky zalezi, na co to chcete, jestli pro sebe, nebo na vymenu do vykupu
- tam jsem si vsiml ( alespon v Praze a v Predboji), ze pouzivaji bud
hlinikove konve, nebo zelezne plechovky (nebo sudy, ale to nebyl muj pripad).
Tyto konve asi nebudou menit, budou se muset prelevat z cehoz vzniknou jiste
problemy (nejaky ten med tam vzdy zustane).Drive se zde probiraly konve ,
snad ceskeho vyrobce - na mleko - tedy ty , co maji v kazdem supermarketu -
jezdi s nii i vodaci.Nekdo tu psal, ze s nimi ma skusenosti dobre.
--
S pozdravem

                     Jan Cervenka

Tohle jsem slyšel taky.
Ještě však k tomu sousloví "významný rozdíl". Ten rozdíl byl za hranicí přesnosti použitých měřících přístrojů. Bohužel si nepamatuju kdo a kde to řekl. :-(
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Kdysy jsem byl na nějaké besedě a
> tam konstatovali,že při plošném vyšetřování
> medu nebyl zjištěn významný rozdíl mezi
> vzorky ze severních čech(tenkrát s velkými
> emisemi) a z jižních čech.

Tohle by mne také zajímalo a hlavně jak je omezeno postupné uvolňování změkčovadel do uskladněného medu,což bude asi hlavní problém všech plastových nádob.(snad vyjma polyetylénu?)

Včera na besedě pražských včelařů jsem matně zaslechl něco o podmínkách ekologického včelaření.Jedna věc mne zaujala,vliv dálnice a dalších emisních zdrojů.Domníval jsem se,že vliv dálnice se v medu neprojeví zvýšením cizorodých látek,ale spíše omezením doletového prostoru (vlivem teplého proudění).Nevíte někdo jak to je?Kdysy jsem byl na nějaké besedě a tam konstatovali,že při plošném vyšetřování medu nebyl zjištěn významný rozdíl mezi vzorky ze severních čech(tenkrát s velkými emisemi) a z jižních čech.

V posledním včelařství byla inzerována plastová nádoba na med (vyměňují je za hliníkové konve). Pokusil jsem se elktronickou poštou získlat nějaké informace, ale nedostal jsem žádnou odpověď.
Už jste někto ty plastové nádoby viděl, má s nimi někdo zkušenosti?

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

http://www.whirlpool.sk/

----- Original Message -----
From: "marcin junosza" <jjunosza/=/o2.pl>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 13, 2004 6:23 PM
Subject: tatramat


> ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się
> jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli
> tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry.
> (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
> pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

Zoctovatění poznáš podle chuti ajestli jsi toředil je nutné dávku zvýšit až
na 24% cokru to změříš moštoměrem
----- Original Message -----
From: "Anton?n Podh?jeck?" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 12, 2004 1:30 PM
Subject: Re: Medovina


> Mám doma asi 30 kg zkvašeného medu. Vytočil jsem to ze včel, něco i zimní
> zásoby. Dolil jsem asi 1 litr rozředěného medu že to zkrmím a zatím to
> zkvasilo. Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina? Je to
> tam už někdy od jara. Nikdy jsem ještě medovinu nedělal, ale zkusit to
> chci. Tenhle med už ale bude asi octovatý. Někde jsem četl, že se medovina
> dělá i z odpadového, třeba špatného medu. Ví někdo jakou ještě má mít med
> kvalitu pro
> výrobu medoviny?
> Tonda.
>
>

sám mám skušenosti ža na medovinu není třeba rostok vařit . Mám takové
recepty doma. Medovina je kvašený nápoj tak jako víno.
ale vtromto případě bych to nechal přejít varem aby se zničily divoké
kvasinky. Jejich konkurenci ušlechtilé nepřekonají
Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 12, 2004 1:48 PM
Subject: RE: Medovina


Zkvašený med v zásadě nevadí, ušetří se tím práce kvasinkám. Nesmí však mít
žádnou pachuť. Té se nezbavíš ani po překvašení na medovinu.
Jinak osobně zastávám názor, že dobrá medovina se může vyrobit jedině z
dobrého medu. Ale je to taky otázka celkového množství, které vyrábím.
Pavel

> ... Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina?

Podle www.tatramat.sk./CZE se pracky vyrabely jen do roku 1992. Nyni
firma vyrabi ohrivace vody.
Nektere bazary v CR nabizi prodej použitých pracek Tatramat.
A.Bojanovsky

-----Original Message-----
From: marcin junosza [mailto:jjunosza/=/o2.pl]
Sent: Tuesday, January 13, 2004 6:23 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: tatramat
ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje
się
jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat?
jeśli
tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry.
(gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

Zkuste
http://www.tatramat.sk/


----- Original Message -----
From: "marcin junosza" <jjunosza/=/o2.pl>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 13, 2004 6:22 PM
Subject: tatramat


> ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się
> jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli
> tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry.
> (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
> pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.
>
>
>

ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry. (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

ahoj. jestem z Polski. jeśli ktokolwiek mnie zrozumie- czy produkuje się jeszcze w Czechach albo na Słowacji pracki (pralki) marki Tatramat? jeśli tak, czy byłbym wdzięczny za jakiś adres internetowy. dziękuję z góry. (gratulacje dla kogoś kto mnie zrozumiał:))
pozdrawiam. użytkownik 20-letniej pracki tatramat z Polski.

> ale na druhé straně musím souhlasit, že to je spíše dotace pro "neschopné

Nesouhlasím. Mě se to sice netýká, neměl jsem žádný úhyn a počet včelstev jsem zdvojnásobil, ale vemte v úvahu, že to byla naprosto mimořádná situace vyskytující se maximálně jednou za 20 let. Dále včelaři s průměrným věkem 60 let nejsou neschopni (ti by už dávno skončili nebo snížili stavy). Dále to, že se dědové dost fyzicky nadřou, zásobují venkovskou chudinu zdravou potravinou a jejich důchody a platy nejsou velké, a hlavní efekt má přece zemědělství, které je před zhroucením. Nemyslím, že to byly vyhozené peníze oknem.

Každopádně bych však v budoucnu státní peníze přesouval od kapes řadových včelařů směrem k chovatelům kvalitních matek, výzkumníkům a výrobcům léčiv, výrobcům aerosolových vyvíječů, výrobcům moderních úlů apod.
Eman

       Částečně se ztotožňuji s tímto názorem, ale i přesto musím říct, že mě
potěšilo, že dostanu dotaci. Začal jsem včelařit s dědou a zazimovali jsme
tehdy 19 včelstev a z nich nám 3 uhynula. Nevím zda to mám považovat za
nezkušenost dědy (včelaří 50 let) nebo nepříznivost období, ale bohužel to
tak je.
       Neskrývám rozčarováním nad získáním dotací, ale na druhé straně musím
souhlasit, že to je spíše dotace pro "neschopné". Myslím si, že to nemůže
fungovat jako státní sektor, do kterého se cpou peníze jako do černé díry.
Měli by se naopak podporovat schopní a perspektivní chovy (nemusí to být
bezpodmínečně velkovčelaři) - avšak najít spravedlivé měřítko podpor, to je
otázka.
       Sám jsem zvědav jak jsme letos zazimovali, doufám, že i po zaléčení bude
vše v pořádku atd. Takže se nemohu dočkat jarních paprsků a prvního létání
včeliček.
       Ppokouším se totiž vytvořit větší farmu a postupně rozšiřovat počty
včlestev. Děda chtěl naopak skončit, což by byla obrovská škoda.

       Marek M.

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Tuesday, January 13, 2004 7:35 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Stacirna medu - daně


Tak s tímto názorem naprosto souhlasím. Tomu říkám nazývat věci pravými
jmény.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

> >Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> >vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
> Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je
>
> >Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
> O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní
> včelaři. Jistě, úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha případech

> Vita Vydra
> home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.559 / Virová báze: 351 - datum vydání: 7.1.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.559 / Virová báze: 351 - datum vydání: 7.1.2004

Tak s tímto názorem naprosto souhlasím. Tomu říkám nazývat věci pravými
jmény.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

> >Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> >vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
> Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je
>
> >Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
> O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní
> včelaři. Jistě, úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha případech

> Vita Vydra
> home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

Milí přátelé, s potěšením Vám mohu oznámit, že Včelařské noviny získaly svoji doménu. Od této chvíle můžete na stránky přistupovat přes adresu www.vcelarskenoviny.cz nebo pouze vcelarskenoviny.cz .

S pozdravem
redakce

Je vidět, že jste ještě mladý a plný ideálů. Dotace na uhynulá včelstva není
podle zásluh a schopností, ale podle toho, kolik peněz se sehnalo a ty se
rozdělili. Mě neuhynulo žádne včelstvö, ale i tak buď za tuto dotaci dík!
Jako za každou dotaci!

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vitavydra/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 12, 2004 5:58 PM
Subject: Re: Stacirna medu - daně


> >Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> >vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
> Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je technické
provedení zdanění a to je jistě věc
> složitá (pokud je nová právní úprava zjednodušuje, díky za to). Při
přílišném zkoumání detailů ovšem
> hrozí, že "pro stromy není vidět les". A to je ta druhá věc.
> Smyslem daní není jen "nahrabat dost peněz" do státní pokladny, ale také
podpořit činnosti dobré a
> potlačovat špatné. Daň z příjmu resp. ze zisku nebo z přidané hodnoty
funguje přitom přesně opačně -
> vyměřuje se totiž podle hesla "každá iniciativa budiž po zásluze
potrestána".
> EU už snad kráčí jiným směrem, byť dosud dosti krkolomně a neuměle: snaží
se daň z příjmu zmenšovat a
> naopak
> zvyšovat daně z činností poškozujících společnost. Tedy např. z produkce
škodlivých emisí (nepřímo přes
> spotřebu energie) atp. Nepotěšilo by nás kdyby například byly zdaněny
insekticidy? Jde v podstatě
> spotřební daň (tedy to na co jme zvyklí u benzinu, cigaret,
> alkoholu).
> Včelaři dostávají dotace na chov včelstev - to si překládám jako pokyn, že
chov včel je výborná,
> celospolečensky prospěšná věc (i když sám si myslím, že to tak jednoduché
není). Proč ale pak ti nejlepší
> včelaři,
> kteří mají hodně včelstev dobré zisky
> jsou daněni a ti neschopní ne? A proč se daní také dotace, to už můj
mozek nebere vůbec.
>
> >Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
> O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní včelaři. Jistě,
úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha
> případech včelařova aktivita mohla včelstva zachránit. Mě padlo jedno
včelstvo - právě to o kterém jsem
> věděl,
> že má špatně rozložené zásoby (vzniklo spojením dvou slabších málo
zakrmených včelstev pozdě na podzim),
> ale vyflák' jsem se na to, řekl jsem si ono to nějak dopadne. Nedopadlo.
Teď za svoji neschopnost budu
> odměněn. Včelaři, kteří neměly žádné úhyny, nebo se jim v letošním roce
podařilo zvýšil počet včelstev
> přitom nedostanou nic... Jakou to proboha má logiku?
> Souhlasím, mravní škoda může být
> větší než celá skvělá podpora. To, že se někdo snaží vymyslet daňový únik
je právě důsledek.
>
> Vita Vydra
> home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra
>
> ----- Original Message -----
> From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, December 11, 2003 2:56 PM
> Subject: Re: Stacirna medu - daně
>
>
> Dovolím si pár slov.
>
> Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
> vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout", tedy
> vymyslet daňový únik. A to v okamžiku, kdy nejsou přesně vysvětleny
> základní věci kolem daní všeobecně a kolem "daně ze včel" už vůbec ne.
> Takhle se nedá argumentovat. To je podobné, jako palcový článek v
> novinách "Do důchodů možná až v 73 letech". Daňová problematika je tak
> složitá, že si alespoň základní vysvětlení vyžaduje a na to tu není
> místo. Bohužel ale pak bude konference zavalená rozhořčenými dopisy. Mně
> se v té souvislosti líbí reakce P. Lokvence, protože je z ní znát, že se
> problematikou zabývá a asi o tom i něco ví.
>
> Asi by se v té věci měl více angažovat svaz, spíše pokud jde o
> vysvětlování, ale nejsem členem, tak nevím jaké informace na schůzích
> dostali.
>
> Zdraví PP.
>
>
> Jan Čáp napsal(a):
>
>
> >>naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
> >>práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.
> >
> >
> > Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na
právnim
> > vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře)
je
> > větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
> > nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).
> >
> > Honza Čáp
> >
> >
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> info/=/dup.cz
> -------------------------
>
>
>
>
>
>
>
>

>Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
>vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout"
Myslím, že se tu bavíme o dvou různých věcech. Jedna věc je technické provedení zdanění a to je jistě věc
složitá (pokud je nová právní úprava zjednodušuje, díky za to). Při přílišném zkoumání detailů ovšem
hrozí, že "pro stromy není vidět les". A to je ta druhá věc.
Smyslem daní není jen "nahrabat dost peněz" do státní pokladny, ale také podpořit činnosti dobré a
potlačovat špatné. Daň z příjmu resp. ze zisku nebo z přidané hodnoty funguje přitom přesně opačně -
vyměřuje se totiž podle hesla "každá iniciativa budiž po zásluze potrestána".
EU už snad kráčí jiným směrem, byť dosud dosti krkolomně a neuměle: snaží se daň z příjmu zmenšovat a
naopak
zvyšovat daně z činností poškozujících společnost. Tedy např. z produkce škodlivých emisí (nepřímo přes
spotřebu energie) atp. Nepotěšilo by nás kdyby například byly zdaněny insekticidy? Jde v podstatě
spotřební daň (tedy to na co jme zvyklí u benzinu, cigaret,
alkoholu).
Včelaři dostávají dotace na chov včelstev - to si překládám jako pokyn, že chov včel je výborná,
celospolečensky prospěšná věc (i když sám si myslím, že to tak jednoduché není). Proč ale pak ti nejlepší
včelaři,
kteří mají hodně včelstev dobré zisky
jsou daněni a ti neschopní ne? A proč se daní také dotace, to už můj mozek nebere vůbec.

>Příspěvek na obnovená včelstva je 1300 Kč na včelstvo.
O tomto platí totéž: odměňováni jsou ti nejméně schopní včelaři. Jistě, úhyny měly svůj důvod, ale v mnoha
případech včelařova aktivita mohla včelstva zachránit. Mě padlo jedno včelstvo - právě to o kterém jsem
věděl,
že má špatně rozložené zásoby (vzniklo spojením dvou slabších málo zakrmených včelstev pozdě na podzim),
ale vyflák' jsem se na to, řekl jsem si ono to nějak dopadne. Nedopadlo. Teď za svoji neschopnost budu
odměněn. Včelaři, kteří neměly žádné úhyny, nebo se jim v letošním roce podařilo zvýšil počet včelstev
přitom nedostanou nic... Jakou to proboha má logiku?
Souhlasím, mravní škoda může být
větší než celá skvělá podpora. To, že se někdo snaží vymyslet daňový únik je právě důsledek.

Vita Vydra
home: http://web.fsv.cvut.cz/~vydra

----- Original Message -----
From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 11, 2003 2:56 PM
Subject: Re: Stacirna medu - daně


Dovolím si pár slov.

Tahle diskuse je velmi neúplná. První moment je ten, že se nesnažíš
vysvětlit, jak se bude výnos zdaňovat, ale "nějak se tomu vyhnout", tedy
vymyslet daňový únik. A to v okamžiku, kdy nejsou přesně vysvětleny
základní věci kolem daní všeobecně a kolem "daně ze včel" už vůbec ne.
Takhle se nedá argumentovat. To je podobné, jako palcový článek v
novinách "Do důchodů možná až v 73 letech". Daňová problematika je tak
složitá, že si alespoň základní vysvětlení vyžaduje a na to tu není
místo. Bohužel ale pak bude konference zavalená rozhořčenými dopisy. Mně
se v té souvislosti líbí reakce P. Lokvence, protože je z ní znát, že se
problematikou zabývá a asi o tom i něco ví.

Asi by se v té věci měl více angažovat svaz, spíše pokud jde o
vysvětlování, ale nejsem členem, tak nevím jaké informace na schůzích
dostali.

Zdraví PP.


Jan Čáp napsal(a):


>>naopak výrazné zjednodušení a úspora. Tohle se podařilo po 10 letech
>>práce a lobování, hlavně Ing. Mandíka.
>
>
> Takovéhle 'lobování' mi připadá jako medvědí služba. Už jen škoda na právnim
> vědomí (klička místo jasně deklarovaného zájmu státu zvýhodnit včelaře) je
> větší než výsledná 'podpora' včelařství. Navíc je to jako způsob zdanění
> nebezpečný precedens (viz už zmíněné švestky).
>
> Honza Čáp
>
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

Zkvašený med v zásadě nevadí, ušetří se tím práce kvasinkám. Nesmí však mít žádnou pachuť. Té se nezbavíš ani po překvašení na medovinu.
Jinak osobně zastávám názor, že dobrá medovina se může vyrobit jedině z dobrého medu. Ale je to taky otázka celkového množství, které vyrábím.
Pavel

> ... Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina?

Mám doma asi 30 kg zkvašeného medu. Vytočil jsem to ze včel, něco i zimní zásoby. Dolil jsem asi 1 litr rozředěného medu že to zkrmím a zatím to zkvasilo. Je to asi na vylití, ale nešla by z toho uvařit medovina? Je to tam už někdy od jara. Nikdy jsem ještě medovinu nedělal, ale zkusit to chci. Tenhle med už ale bude asi octovatý. Někde jsem četl, že se medovina dělá i z odpadového, třeba špatného medu. Ví někdo jakou ještě má mít med kvalitu pro
výrobu medoviny?
Tonda.

----- Original Message -----
From: Josef Kouba
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, January 09, 2004 11:29 AM
Subject: Dotaz


Má někdo zkušenosti s používáním plastových nádob na potravina a med inzerované ve včelařství 1/2004?

Potřeboval bych nový medomed, má někdo dobré zkušenosti, může mi doporučit nějaký typ?

S přáním hezkého dne Ing. Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

Jsou vyšlechtěné tak, že přežijí a kvasí ještě při tak vysoké koncentraci
alkoholu, kdy už jiné kvasinky hynou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 09, 2004 9:45 PM
Subject: Re: Medovina


> Problém může být také v receptuře, Dříve se používali vinné kvasinky a to
> hlavnč kmen Malaga. Dnešní dolské hluboko prokvášející kvasinky dokáží
> vyrobit více alkoholu tedy zpracují i více cukru. ten potom chybí jako
> zbytkový. Z toho pak vyplývá o kolik procent se nám zvedá alkohol v
medovině
> o tolik procent je nutné zvednout i dávku medu v zákvasu.
>
> Pepan

Vážený příteli Emile,v okrese Příbram má na starost včelaře KVS-inspektorát Příbram jmenovitě MVDr.Mikota a ten trvá na třech ošetřeních a neurčuje jak.Určitě třetí ošetření je lepší dělat aerosolem,protože počasí v druhé polovině listopadu není tak vhodné/teplota nad 10 stupňů/při použití aerosolu a acetonu lze toto ošetření dělat až při mínus 5 stupních a účinnost je velmi vysoká.

Problém může být také v receptuře, Dříve se používali vinné kvasinky a to
hlavnč kmen Malaga. Dnešní dolské hluboko prokvášející kvasinky dokáží
vyrobit více alkoholu tedy zpracují i více cukru. ten potom chybí jako
zbytkový. Z toho pak vyplývá o kolik procent se nám zvedá alkohol v medovině
o tolik procent je nutné zvednout i dávku medu v zákvasu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 07, 2004 3:31 AM
Subject: Re: Medovina


> Kvasinky se přestávají množit při koncentraci alkoholu 8 - 10 % etanolu a
> přestávají zkvašovat cukr a umírají při koncentraci etanolu 12 - 18 %,
> hlubokoprokvášející vydrží více alkoholu než ostatní.
> Na 10 % etanolu v 100 litrech se tam musí dát 20 kg cukru nebo cca 24 kg
> medu. Viděl jsem postup na výrobu medoviny, kde bylo předepsané až
> dvojnásobné množství medu. V takové medovině určitě cukr zůstal.
> Párkrát jsem medovinu dělal a to vždy s dvojím kvašením. V prvním jsem
> namíchal med tak, aby po zkvašení bylo v medovině cca 8-10 % alkoholu,
toto
> kvašení proběhlo rychle do měsíce, kvasinky se usadily na dně a čistou
> medovinu jsem stáhnul. Pak jsem doplnil med tak, aby po zkvašení bylo
> nakonec v medovině cca 16 %. Pokud bych tam dal medu více, už by nezkvasil
a
> zůstal by v medovině. To druhé kvašení probíhalo několik měsíců a skončilo
> zase usazením kvasinek. (a stočením do lahví)
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomá Jaa" <tomas.jasa/=/email.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 06, 2004 6:14 PM
> Subject: Medovina
>
>
> > Zdravím všechny kolegy,
> > Už jsem vyprodukoval několik várek medoviny. Některá se nechaly pít
> některé
> > byly dobré, po některých ani nebolela hlava, jedna byla na vylití.
> > Ale stále mě trápí jeden problém s kterým si nevědí rady ani kamarádi-
> > technologové vinaři z VŠ. A to ten, že mi to pokaždé prokvasí téměř do
> > sucha. Jinak řečeno neobsahuje žádný zbytkový cukr. Napadlo mě několik
> > možností, ale buď nejsou technicky proveditelné nebo nejsem tak odvážný.
> > Medu dávám podle návodu, kvasinky jsem zkoušel hlubokoprokvášející, i
pro
> > vína se zbytkovým cukrem. Zkoušel jsem přerušit kvašení i různé teploty,
> > siru, čeření, ale pořád nic. Momentálně mě napadá ty kvasinky
odfiltrovat,
> > ale nevím o nikom kdy by mi zapůjčil takový filtr.
> > Nemáte náhodou někdo s tímto zkušenosti a jste ochotni se o ně podělit?
>
>
>

Buďte prosím tak laskavy a neposílejte mi už žádné e maily. Děkuji za pochopení.
____________________________________________________________
Licitovat nejvyhodnejsi nabídku je postavene na hlavu! Skoda Octavia nyni se zvyhodnenim az 90.000 Kc! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=68740%26url=http://www.skoda-auto.cz/action/fast

> To si může přát, ale podle mě se trošku zesměšňuje. Použití aerosolu lze
> pouze doporučit. Je to mnohem náročnější a dražší způsob než Gabony nebo
> formidol.
Každopádně by se mělo preferovat ošetření ošetření s účinnou látkou amitraz,
to je fumigace a aerosol. Amitraz je minimálně rozpustný ve vosku a během
pár týdnů po ošetření se v úlu úplně rozloží. Gabon obsahuje jako účinnou
látku fluvalinat, ten je dobře rozpustný ve vosku jako všechny pyretroidy a
v tom vosku zůstává hodně dlouho, možná už vůbec z něho nezmizí. Totéž dělá
Mavrik, přípravek na nátěr plodu na jaře.
Co se týká ceny, je aerosol teď dražší než fumigace. Pokud by se těm, co
ošetřují, platily reálné peníze za spotřebovaný čas na léčení, bude hlavně
při léčení hodně včelstev aerosol levnější, protože se ošetří za stejnou
dobu až dvakrát více včelstev. Navíc se dá léčit při nízkých teplotách, kdy
fumigace nelze použít.

> neřekne. Nátěry plodu se potom dělají jen vyjímečně, protože postižený na
> to většinou kašle a komu se chce hrabat v cizím úlu za pěkně děkuju a
> riskovat, že bude obviněn ze zavinění případného úhynu. Copak jsme
Ve svém úlu se hrabe vždycky včelař a důvěrník jen natírá plod. Takže včelař
nemá šanci na to kašlat, pokud by důvěrníkovi odmítl přístup ke včelám,
výsledek by byl stejný jako odmítnutí fumigace na podzim, aspoň u nás to tak
funguje.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2004 7:17 AM
Subject: Re: jeste aeroso 4802


> :>okresní hygienička si přeje 2x fumigovat a po třetí
> :>použít aerosol.
>
> To si může přát, ale podle mě se trošku zesměšňuje. Použití aerosolu lze
> pouze doporučit. Je to mnohem náročnější a dražší způsob než Gabony nebo
> formidol.
>
> :>Takže kdo ? KVS, nebo OVS, pokud ještě existují. Mám
> :>dojem, že v tom není jasno a jednotný názor.
>
> My si v minulosti v podstatě rozhodovali léčení sami (OV) podle doporučení
> z publikací Dolu a lékaře (OVS = mrtvý brouk) jsme využívali jako
"razítko"
> pro platnost objednávky léčiv. Jasno relativně je, ale jednotný názor asi
> nebude nikdy. Viz situace v léčení lidí ("pane doktore napište mi tenhle
> lék, ten mi dělá dobře") a způsoby likvidace varroy v sousedních státech.
> Myslím, že se všeobecně podceňuje sledování denních spadů roztoče v červnu
> až srpnu. To dá přesnější diagnózu. Přitom to není tak komplikované.
Vzorky
> zimní měli jsou všelijak sesypané a moc to o budoucí situaci v létě
> neřekne. Nátěry plodu se potom dělají jen vyjímečně, protože postižený na
> to většinou kašle a komu se chce hrabat v cizím úlu za pěkně děkuju a
> riskovat, že bude obviněn ze zavinění případného úhynu. Copak jsme
> veterináři? Se svými včelami (věcmi) si ale můžeme dělat co chceme.

Zvenku.
Vysokotlaká voda za horka, ještě lépe voda s přídavkem saponátu, ale i
studená voda s tlakem 100 atm dokáže svoje.
Umýt nějakým saponátem, který smyje i ropné produkty. Napadá mne autošampon,
ale jen ten, který nemá zároveň konzervační účinky.
Úmýt práškem na nádobí. Nejpracnější, ale pokud je prášek dostatečně jemný,
tak nejlepší.

Zevnitř. Předpokládám, že sud má úzké hrdlo a dovnitř se rukou nedá dostat.
Zbytky nafty vymýt, resp. zředit například technickým acetonem. Nalít tam
tak litr, nechat půl dne, den a občas protřepat.
Dovnitř zřejmě půjde strčit hubice vysokotlaké myčky. Co půjde zevnitř, tak
omýt myčkou a horkou tlakovou vodou.
Saponát použít s rozmyslem, těžko se zevnitř sudu vyplachuje.
Nalít do sudu vodu, postavit na kamna nebo sporák a vypařit celý sud 100 st
C vodní parou.

Pokud je sud svařovaný, tak se to nejspíš povede vyčistit. Pokud je ale sud
spojený klempířským způsobem pomocí ohybů plechu a těsněný třeba gumou, tak
se ho třeba nepovede vyčistit vůbec, nebo guma při čištění povolí a sud
nebude těsnit atd. Je taky určitá možnost, že ta nerez sice nerezaví, ale v
kvasu se bude přece jen trochu rozpouštět. Projevilo by se to nejspíš tím,
že by to kvasilo špatně nebo vůbec.

Každopádně je dobré vyzkoušet kvalitu vyčištění na něčem, co nebude tak
bolet, když to bude mít naftovou příchuť.

R. Polášek.

----- Original Message -----

From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 07, 2004 9:27 PM
Subject: sud od nafty


> Přátelé,
> Dostal jsem pěkný sud z nerezu. Bohužel v něm bývala skladována nafta.
> Poradíte mi nějaký zaručený způsob, jak sud vyčistit tak, aby byl
použitelný
> třeba pro výrobu medoviny? Nejsem chemik a proto mám z laických nápadů
> obavy.
> Díky
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.557 / Virová báze: 349 - datum vydání: 30.12.2003
>

Odpověď příteli Sedláčkovi je jednoduchá.Jedná se o včely nejlepší,105 kg,a o včely nejhorší 63 kg v min. roce.Rojení naprosto potlačeno.Ty horší udržuji pro větší procento nakoupené krve (jako jedinné)a obojí tvoří dvojici zvláště mírných včel.Dodávám,že doposud nalezení trubci nebyli žádní chudáčci.Přičítám to rozviklané dědičnosti.V posledních letech to co jsem choval 50 roků jsem chtěl překřížit s tím,co je dnes k dostání u producentů matek.Záměrně nemluvím o žádné rase,protože na to mám vlastní názor.Podrobněji snad jednou ve Včel. novinách.

V Banýr.

Nové články:
============

Sledujte letní spad roztočů - můžete zachránit včelstva před úhynem !: http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2004010801

S pozdravem
redakce

Přátelé, podle diskuse je zřejmé, že řada z vás v sezoně sledujete přirozený spad roztočů. Zkusme ted v zimě vymyslet způsob, jak tyto poznatky dát v pravý čas dohromady. Myslím, že nikdo nezchudne, pokud dá k dispozici své údaje. Vypovídací hodnota poroste s velikostí souboru dat. Hlavní smysl tohoto snažení vidím v možnosti správně posoudit situaci při rozhodování kdy a čím léčit. Vhodným místem můžou být internetové včelařské noviny, pokud si někdo (správce) dá práci se zpracováním hlášení a aktualizací.

Nevite nekdo jak se dela orechova medovina? Povari se orechy obdobne jako bylinky nebo se nechavaji luhovat primo v kvasne nadobe?

Jakub

>na každém okrese má něco jako "detašované pracoviště" -
bývalou Okresní správu

to něco je Inspektorát "okresní město"

Oficiálně je nejnižším útvarem veterinární správy Krajská veterinární
správa s tím, že na každém okrese má něco jako "detašované pracoviště" -
bývalou Okresní správu. Neoficiálně - OVS funguje i nadále, ale asi používá
razítka KVS.
S pozdravem
Petr Lokvenc
lokvenc.petr/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 08, 2004 10:58 AM
Subject: Re:jeste aeroso 4802


> Dne st 7. leden 2004 23:24 knopf/=/volny.cz napsal(a):
>
> > kdo ? KVS, nebo OVS, pokud ještě existují. Mám dojem, že v tom není
jasno a
>
> OVS pokud je mi znamo existuji ( rusily se pouze okresni urady, ne
okresy )
>
> --
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>